Toto onemocnění vzniká tak, že imunitní systém, který má za úkol ničit vše, co je tělu nepřátelské, zaútočí na vlastní tkáně a buňky, které začne likvidovat. Tento proces se nazývá autoimunitní. V případě revmatoidní artritidy napadá tkáň uvnitř kloubů, kde se vytvoří zánět, který způsobí otok a značnou bolestivost. Pokud není zlikvidován, dochází k nevratnému poškození chrupavek. Klouby jsou bolestivé, nestabilní, mají tendenci tuhnout a dochází ke značnému omezení hybnosti. Obvykle začíná symetrickým postižením malých kloubů prstů, zápěstí a posléze napadá i velké klouby rukou a nohou.

S tímto onemocněním se pojí obvykle značná únava, postižení srdce, plic, náchylnost k infekcím, vznik revmatoidních uzlů apod. Proto se nazývá onemocněním systémovým. Diagnostikovat revmatoidní artritidu není jednoduché, zejména v počátcích. Lékař udělá krevní testy, rentgenové vyšetření či navrhne jiné zobrazovací metody. Nejhorší je, že léky neexistují. Onemocnění obvykle probíhá v cyklech vzplanutí choroby a remise. Začne-li se včas s léčbou, je větší naděje, že se období remise (relativně klidové fáze) co nejvíce prodlouží. Bohužel léky mají četné vedlejší nežádoucí účinky.

Nezbytnou součástí života člověka postiženého revmatoidní artritidou je pravidelné cvičení a chůze, aby se udržela hybnost kloubů. Je třeba naučit se relaxovat, kvůli snížení míry stresu, který nemoc zhoršuje. Udržovat vztahy s přáteli nebo s lidmi se stejným onemocněním.

To lze i prostřednictvím sociálních sítí. Máme-li nějaké zájmy a koníčky, tím lépe. Není nic jednoduchého žít s trvalou únavou, bolestmi a vedlejšími účinky léků. Často nemoc ovlivňuje pracovní i rodinný život pacienta. Člověk není schopen zvládnout to, co zvládal jako zdravý. Péči o děti, domácnost, pracovní vytížení … což může nastartovat depresi a úzkost. Jediná cesta k žití vede přes přijetí své nemoci, její pochopení a přizpůsobení se svým novým potřebám.

Toto onemocnění vzniká tak, že imunitní systém, který má za úkol ničit vše, co je tělu nepřátelské, zaútočí na vlastní tkáně a buňky, které začne likvidovat. Tento proces se nazývá autoimunitní. V případě revmatoidní artritidy napadá tkáň uvnitř kloubů, kde se vytvoří zánět, který způsobí otok a značnou bolestivost. Pokud není zlikvidován, dochází k nevratnému poškození chrupavek. Klouby jsou bolestivé, nestabilní, mají tendenci tuhnout a dochází ke značnému omezení hybnosti. Obvykle začíná symetrickým postižením malých kloubů prstů, zápěstí a posléze napadá i velké klouby rukou a nohou.

S tímto onemocněním se pojí obvykle značná únava, postižení srdce, plic, náchylnost k infekcím, vznik revmatoidních uzlů apod. Proto se nazývá onemocněním systémovým. Diagnostikovat revmatoidní artritidu není jednoduché, zejména v počátcích. Lékař udělá krevní testy, rentgenové vyšetření či navrhne jiné zobrazovací metody. Nejhorší je, že léky neexistují. Onemocnění obvykle probíhá v cyklech vzplanutí choroby a remise. Začne-li se včas s léčbou, je větší naděje, že se období remise (relativně klidové fáze) co nejvíce prodlouží. Bohužel léky mají četné vedlejší nežádoucí účinky.

Nezbytnou součástí života člověka postiženého revmatoidní artritidou je pravidelné cvičení a chůze, aby se udržela hybnost kloubů. Je třeba naučit se relaxovat, kvůli snížení míry stresu, který nemoc zhoršuje. Udržovat vztahy s přáteli nebo s lidmi se stejným onemocněním.

To lze i prostřednictvím sociálních sítí. Máme-li nějaké zájmy a koníčky, tím lépe. Není nic jednoduchého žít s trvalou únavou, bolestmi a vedlejšími účinky léků. Často nemoc ovlivňuje pracovní i rodinný život pacienta. Člověk není schopen zvládnout to, co zvládal jako zdravý. Péči o děti, domácnost, pracovní vytížení … což může nastartovat depresi a úzkost. Jediná cesta k žití vede přes přijetí své nemoci, její pochopení a přizpůsobení se svým novým potřebám.

Toto onemocnění vzniká tak, že imunitní systém, který má za úkol ničit vše, co je tělu nepřátelské, zaútočí na vlastní tkáně a buňky, které začne likvidovat. Tento proces se nazývá autoimunitní. V případě revmatoidní artritidy napadá tkáň uvnitř kloubů, kde se vytvoří zánět, který způsobí otok a značnou bolestivost. Pokud není zlikvidován, dochází k nevratnému poškození chrupavek. Klouby jsou bolestivé, nestabilní, mají tendenci tuhnout a dochází ke značnému omezení hybnosti. Obvykle začíná symetrickým postižením malých kloubů prstů, zápěstí a posléze napadá i velké klouby rukou a nohou.

S tímto onemocněním se pojí obvykle značná únava, postižení srdce, plic, náchylnost k infekcím, vznik revmatoidních uzlů apod. Proto se nazývá onemocněním systémovým. Diagnostikovat revmatoidní artritidu není jednoduché, zejména v počátcích. Lékař udělá krevní testy, rentgenové vyšetření či navrhne jiné zobrazovací metody. Nejhorší je, že léky neexistují. Onemocnění obvykle probíhá v cyklech vzplanutí choroby a remise. Začne-li se včas s léčbou, je větší naděje, že se období remise (relativně klidové fáze) co nejvíce prodlouží. Bohužel léky mají četné vedlejší nežádoucí účinky.

Nezbytnou součástí života člověka postiženého revmatoidní artritidou je pravidelné cvičení a chůze, aby se udržela hybnost kloubů. Je třeba naučit se relaxovat, kvůli snížení míry stresu, který nemoc zhoršuje. Udržovat vztahy s přáteli nebo s lidmi se stejným onemocněním.

To lze i prostřednictvím sociálních sítí. Máme-li nějaké zájmy a koníčky, tím lépe. Není nic jednoduchého žít s trvalou únavou, bolestmi a vedlejšími účinky léků. Často nemoc ovlivňuje pracovní i rodinný život pacienta. Člověk není schopen zvládnout to, co zvládal jako zdravý. Péči o děti, domácnost, pracovní vytížení … což může nastartovat depresi a úzkost. Jediná cesta k žití vede přes přijetí své nemoci, její pochopení a přizpůsobení se svým novým potřebám.

Toto onemocnění vzniká tak, že imunitní systém, který má za úkol ničit vše, co je tělu nepřátelské, zaútočí na vlastní tkáně a buňky, které začne likvidovat. Tento proces se nazývá autoimunitní. V případě revmatoidní artritidy napadá tkáň uvnitř kloubů, kde se vytvoří zánět, který způsobí otok a značnou bolestivost. Pokud není zlikvidován, dochází k nevratnému poškození chrupavek. Klouby jsou bolestivé, nestabilní, mají tendenci tuhnout a dochází ke značnému omezení hybnosti. Obvykle začíná symetrickým postižením malých kloubů prstů, zápěstí a posléze napadá i velké klouby rukou a nohou.

S tímto onemocněním se pojí obvykle značná únava, postižení srdce, plic, náchylnost k infekcím, vznik revmatoidních uzlů apod. Proto se nazývá onemocněním systémovým. Diagnostikovat revmatoidní artritidu není jednoduché, zejména v počátcích. Lékař udělá krevní testy, rentgenové vyšetření či navrhne jiné zobrazovací metody. Nejhorší je, že léky neexistují. Onemocnění obvykle probíhá v cyklech vzplanutí choroby a remise. Začne-li se včas s léčbou, je větší naděje, že se období remise (relativně klidové fáze) co nejvíce prodlouží. Bohužel léky mají četné vedlejší nežádoucí účinky.

Nezbytnou součástí života člověka postiženého revmatoidní artritidou je pravidelné cvičení a chůze, aby se udržela hybnost kloubů. Je třeba naučit se relaxovat, kvůli snížení míry stresu, který nemoc zhoršuje. Udržovat vztahy s přáteli nebo s lidmi se stejným onemocněním.

To lze i prostřednictvím sociálních sítí. Máme-li nějaké zájmy a koníčky, tím lépe. Není nic jednoduchého žít s trvalou únavou, bolestmi a vedlejšími účinky léků. Často nemoc ovlivňuje pracovní i rodinný život pacienta. Člověk není schopen zvládnout to, co zvládal jako zdravý. Péči o děti, domácnost, pracovní vytížení … což může nastartovat depresi a úzkost. Jediná cesta k žití vede přes přijetí své nemoci, její pochopení a přizpůsobení se svým novým potřebám.