Pakliže pocházíte z jihu Čech, jste středoškolák, máte zájem studovat dále a milujete sport, dají se všechny tyto tři věci poměrně příjemně skloubit v jednu. Podejte si přihlášku na některý z oborů, které přináší Katedra tělesné výchovy a sportu Jihočeské univerzity.

Tato katedra spadá pod patronát pedagogické fakulty. Stane se z vás tedy tělocvikář. Pokud si tedy zvolíte učitelský obor. Pak si k TV musíte zvolit některý z dalších předmětů z nabídky (namátkou jde studovat v kombinaci se zeměpisem, přírodopisem, psychologií, společenskými vědami a mnoho dalšími). Pokud se však nevidíte v roli učitele, máte i další možnost – nastoupit na tříletý bakalářský jednooborový tělocvik. Ten absolventy připravuje na práci se sportovci. Může z vás tedy být kvalifikovaný fitness trenér, instruktor všech možných sportů (lyžován, kanoistika, cyklistika), můžete se stát také sportovním trenérem, manažerem atd. Škále povolání budoucího uplatnění je velmi široká.

Na jaké nástrahy se připravit? První jsou přijímací zkoušky, tzv. talentovky. Během nich plníte předem dané úkoly z deseti disciplín (běh na 100 m, 1 500 m, plavání na 100 m volným způsobem, volejbal, basketbal, prostná cvičení, cvičení na hrazdě, skok z místa a další). Pakliže budete mít štěstí a dostatek talentu, budete přijati.
Výuka probíhá jak teoreticky, tak prakticky. Teorie vás učí pravidla sportů, anatomii a fyziologii lidského těla, základy managementu, měření tělesných parametrů a jeho význam a tak podobně. V praktické části pak nacvičujete plavecké styly, herní činnosti a kombinace různých míčových sportů či atletické disciplíny. Podle mého názoru je to právě kombinace pohybu a učení, co dělá z této školy velmi oblíbenou instituci.
Nicméně zde existuje řada úskalí – rozuměj náročných předmětů. Ty bývají jakýmsi sítem, kterým projdou jen ti, kteří opravdu mají předpoklady stát se profesionálem v oboru. Mezi takové se řadí například historie sportu, která hned v prvním semestru znamená konec pro mnoho studentů. Dalším je pak anatomie. Oba spojuje velké množství informací, které studenti musí dostat do hlavy. Selektují se tak ti, kteří nemají dostatečnou morálku, aby se připoutali ve zkouškovém období k moudrým knihám. Z praktických předmětů je pak legendárním strašákem atletický pětiboj, sportovní gymnastika a legendární polohový plavecký závod.

Pokud jste někdy byli donuceni sledovat jakýkoli dětský pořad (a máte-li malé děti, tak skoro jistě ano), asi jste si rychle všimli, že všechny, ale všechny postavy v těchto seriálech mluví, jako kdyby si pořádně lokly hélia. Vysoko, upištěně, a většinou půl jejich slovní zásoby tvoří citoslovce. Dokonce i pokud se na obrazovce náhodou objeví živý dospělý, vyjadřuje se tak, že máte obavy jak o jejich duševní zdraví, tak o stav jejich hlasivek.

A pokud děti sledováním těchto výtvorů stráví několik hodin denně, není divu, že i ony začnou postupně mluvit čímsi, co připomíná křížence pískací hračky s porouchaným rádiem. Učitelky a učitelé v mateřských školách jsou často z takových dětí nešťastní, protože i když malí človíčkové mluví, není jim rozumět půl slova. Dá se tomu ale zabránit jinak, než že se vychovatelé naučí jazyk tabletů?

Naštěstí, řešení existuje. Nebudeme vám tvrdit, že dokážete sledování seriálů vymýtit úplně, ale rozhodně se dá omezit tím, že svému potomkovi nabídnete alternativu. Čtěte jim, povídejte si, nebo i spolu dělejte běžné denní aktivity. Tam všude máte šanci navyknout svůj poklad na zvuk lidské řeči, a naučit ho mluvit jazykem běžných lidí. Povídejte si i o seriálu, který sleduje. Neklaďte otázky, na které se dá odpovědět ANO nebo NE, zvolte místo toho otevřené dotazy: kdo je tvoje oblíbená postava? Co se tam stalo? Co se asi bude dít dál? Skvělé jsou také starší české filmy pro děti, tam se obvykle mluví normálně. Co třeba Ať žijí duchové, Cesta do pravěku nebo některá z pohádek? Že to dnešní nejmladší generaci nebude bavit? A to byste se divili, hlavně když se budete dívat s nimi a povíte jim něco o svém dětství.

Pokud už problém existuje, není také žádná ostuda vyhledat pomoc logopeda. Nejlépe se pracuje právě s dětmi, jejichž řeč se ještě vyvíjí, takže čím dřív lékaře navštívíte, tím lépe. A nemusíte se bát, dnešní cvičení jsou mnohem zajímavější než Tdpaslíček co tdhá tdnku.

Znám kolegy, kteří byli jako pedagogové na stáži ve Finsku na tamní škole a opravdu když se vrátili, vše vychvalovali v superlativech. Ve škole nejsou dohledy (chcete – li dozory) na chodbách, v šatnách a jídelnách jako na českých školách. Přitom děti nezlobí, chovají se slušně, zodpovědně. V jídelně si sednou s obědem ke stolku, vše po sobě odnesou a pokud někde jim ukápne na stůl či zem trochu jídla či nápoje, tak to po sobě vytřou a uklidí. Učitelé jsou třetí nejvíce prestižní profese.

Děti nejsou vedené, že se učí pro radost rodičů, ale že se učí pro sebe. Vše pro sebe. Rozvíjejí se, zdokonalují se, získávají znalosti a dovednosti, a to je pro ně pro jejich lepší budoucnost. Finské děti do školy chodí až od sedmi let, nikoli jak u nás od šesti let. Jsou tedy zralejší a lépe se tak vzdělávají. Školní den začíná až po deváté hodině, děti jsou vyspalejší, více odpočaté a čerstvější. Navíc děti nedostávají tolik úkolů jako v jiných zemích. Další výhodou je, že ve třídách není tolik dětí. Je jich tam pod dvacet, takže zde se dětí vzdělávají více individuálně. Učitel na každé dítě má tak mnohem více času, aby ho rozvíjel. V českých třídách je kolikrát i třicet dětí! A tím pádem v českých třídách není tolik klidu během výuky jako v těch finských. Finští pedagogové své děti, které učí a o které pečují, více znají. Což je další výhoda.

Všechny finské školy mají stejnou úroveň, v českých školách jsou některé školy kvalitnější, jiné jsou naopak méně kvalitní. Finské školy jsou velmi dobře po všech stránkách vybavené. Jak po technické stránce, tak po stránkách ohledně pomůcek. Jsou upravené, útulné a ve finských školách je příjemné prostředí. Děti si za pomůcky a učebnice nemusí platit, vše je poskytnuté pro děti zadarmo. Tohle je to, proč jsou finské školy kvalitnější, finské školství je nejvíce vyhlášené na světě. Děti jsou vzdělávané a rozvíjené na mnohem lepší úrovni, individualita funguje dobře. Nejsou stresované spousty testů.